DomovFAQHľadaťZoznam užívateľovUžívateľské skupinyRegistráciaPrihlásenie
Vítej, cizinče! Copak tě přivádí do těchto končin? Zabloudil jsi? Nebo se chceš stát součástí tohoto velkolepého dobrodružství? Třeba to není náhoda, že jsi se dostal právě na tohle místo. Co když to budeš právě ty, kdo změní chod dějin našeho světa? Je to jen na tobě!

Share | 
 

 Prolog: Rozžeravená oceľ

Zobraziť predchádzajúcu tému Zobraziť nasledujúcu tému Goto down 
Choď na stránku : Previous  1, 2, 3, 4, 5, 6, 7  Next
AutorSpráva
Lyall
Nikto
avatar

Počet príspevkov : 42

OdoslaťPredmet: Re: Prolog: Rozžeravená oceľ   St 26 október 2011, 20:47

Zoltanor

Postupně jsme porozdávali všechny flašky a konečně byl konec.. Už mě to přestávalo bavit a tak jsem byl rád, že poslední láhev pro vojáky se konečně rozdala, to už Gáldhiem lehl a potáhl z fajfky, načež okamžitě dostal i mou odpověď "Samozřejmě, na co čekáš... Sice bych rád ležel, to jo.. Ale už jen ta představa, jak oni tam zdechaj a mi sedíme na prdeli, mi přijde divná.." Řekl jsem svému bratranci a sebral kladivo, které leželo hned vedle mě. "Chceš si vzít taky jednu flašku? Připravil jsem právě pár navíc, kdybychom šli do boje.. A jak vidím, tak se to vyplnilo. Mezi těmahle je však rozdíl a to ten, že tam není.... ty víš co.." Dokončil jsem spíše polohlasně, kdyby nás náhodou někdo špehoval, přeci jen výroba takové drogy určitě nadělá menší rozruch. "Na co čekáme?!" Zvolal jsem a napil se z flašky, poté už jen čekal, jak zareaguje Gáldhiem, jestli hodlá jít též do bitvy a taky se trošku "zdrogovat".
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
Black
Nikto
avatar

Počet príspevkov : 47
Vek : 22
Charakter : Gáldhiem - Trapslík

OdoslaťPredmet: Re: Prolog: Rozžeravená oceľ   St 26 október 2011, 20:53

Gáldhiem

Si píš. Odvetil som mu a nalial do seba obsach fľašky. Trochu som sa otriasol a vytsrel k nemu pasť, buchly sme si nimi o seba a pomaly vychádzaly hore. Meč a štít som pevne držal v rukách. Vďaka elixíru som sa cítil sebaisto a odvážne, nemal som žiadne pochybnosti o výhre. Nemohol som sa dočkať kedy konečne odtnem hlavu nejakému hnunému človeku.
Pomaly sme sa dostaly hore a ja som sa postavil pred Zoltana a zakryl sa štítom aby som mohol prípadný útok na nás zblokovať... Pripravený ?
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
Lyall
Nikto
avatar

Počet príspevkov : 42

OdoslaťPredmet: Re: Prolog: Rozžeravená oceľ   St 26 október 2011, 21:03

Zoltanor

Stáli jsme oba dva a čekali až přiletí první lidská verbež.. "Znovu držíme při sobě.. Jako vždycky, Gáldhieme.. Že se ani nedivím. Jen doufám, že to vydrží. Táhneme spolu a ať nás všichni předkové vidí, jak postupujem pomalu k obrovské slávě a hlavně ať nás nyní podrží v této bitvě." Vydal jsem ze sebe a na tváři mi naskočil takový bitevní pohled, rozzuřeně, tak má tvář mohla v tento moment působit. To jsem však nevnímal, stejně jako můj bratranec. Už jsme pouze čekali, kdy naše těla a zbraně budou opět potřísněny krví.. Pevně jsem tedy sevřel své kladivo a postavil se do bojového postoje. "Bitva začíná.."Řekl jsem si pro sebe, ani sám Gáldhiem to nemohl ani v nejmenším slyšet.
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
Horox
Kráľ
avatar

Počet príspevkov : 1197
Vek : 24

OdoslaťPredmet: Re: Prolog: Rozžeravená oceľ   St 26 október 2011, 21:29

Bitka začala, ale samozrejme v prospech ľudí. Ich klasická taktika bolo ostrelovať hradby, až kým ich neprerazia aspoň v jednom mieste a potom zaútočiť. Tentoraz však mali dvojnásobný počet katapultov. Priniesli si aj balisty - tie strieľali veľké projektily, podobné oštepom. Pozemné vojsko ľudí sa držalo za katapultami a balistami, ktoré neustále pálili na pevnosť. Ohnivé projektily z katapultov dopadali na nádvorie, na strechy domov, na hradby - a medzi vojakmi postupne vznikal zmätok. Veľgenerál Magal zavelil, aby sa vojaci ukryli za pevnými kamennými stenami, ale ani tie nepomohli. Jedna časť hradieb sa pomaly ale isto rozpadávala.

Akonáhle ste vy dvaja vyšli z katakómb, na nádvorie dopadol další ohnivý projektil. Ak ste neboli chránení, ohnivé kamienky letiace veľkou rýchlosťou by mohli ľahko zraniť tvár alebo telo. Ale aj pokiaľ ste boli pripravení, tlaková vlna dopadu vás minimálne zhodila na zem do blata a hluk vás na pár sekúnd ohlušil.

Veľgenerál vám pokynol, aby ste podišli k nemu, čo najrýchlejšie. Vašou úlohou bolo veľmi rýchlo prebežať cez nádvorie, ktoré prakticky celé horelo a ležal tam asi tucet mŕtvych vojakov.

Vtedy sa s rachotom rozbila aj posledná časť hradby a priechod bol pre ľudí prakticky voľný. Prieskumník nahlas zakričal, že sa ľudské voje pohli dopredu a do pár minút už budú vbiehať do pevnosti.
Opevnite dieru! zahučal veľgenerál. Trpaslíci sa nahrnuli k diere a očakávali vojakov. Cez prach a dym však nemohli nič vidieť, všetko navyše kazil hustý dážd. Na trpaslíkov nečakane dopadlo množstvo šípov.
Lučištníci, stiahnite sa! zaručal iný veliteľ, ktorý dostal šíp do prilby, ale nič sa mu nestalo. Dvaja trpaslíci mali šípi v rukách, avšak bolesť necítili.
Práve ked sa vojaci od diery sťahovali, dovnútra začali vbiehať obrnení ľudskí rytieri.
Do bojaaaa!!!! Za naších stvoriteľov!! zakričal veľgenerál svojím mocným hlasom a začal sekať okolo seba.
Trpaslíkom sa zatiaľ darilo držať ľudí vonku a nepustiť ich cez dieru v hradbe.

_______________________________________________
''Ich tvrdohlavosť a nenapraviteľnosť tvárou v tvár skaze je obdivuhodná, ale v konečnom dôsledku hlúpa.''
- generál Delwan Gammter na adresu valeánov bojujúcich o zachovanie ich výsadného spoločenského postavenia aj napriek tomu, že časy dračie skončili a započali časy temné
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
Black
Nikto
avatar

Počet príspevkov : 47
Vek : 22
Charakter : Gáldhiem - Trapslík

OdoslaťPredmet: Re: Prolog: Rozžeravená oceľ   St 26 október 2011, 21:42

Gáldhiem

Pripraveným štítom som zblokoval letiace predmety ale tlak ma napriek tomu zvalil na zem. Barzul ! Zahučal som v trpasličom jazyku. Obzrel som sa dozadu na Zoltana či je v poriadku a opýtal sa ho V pohode ? Vyskočil som na nohy a rozbehol sa smerom ku genrálovy. Projektily lietaly okolo mňa ale ja som kril štítom, nič iné než generálov rozkaz ma nezaujímalo. Keď som bol pri ňom a počul som jeho rozkaz na útok buchol som mečom o štít a zreval Akh sartos oen dûrgrimst! (Za rodinu a klan!) Počkal som si na prvého jazdca ktorý prešiel a vyšiel som si proti nemu. Sedel na koni a máchol po mne mečom čo som reflexne zblokoval štítom a odsekol koňovy nohu. Jazdec prekvapene spadol na zem a ja som ho tresol z celej sily štítom po hlave. To už spoza mňa vyskočil Zoltan a rozmliaždil mu kladivom hruď. Na tvár mi dopadla vojakova krv a mne sa to zapáčilo. Kývol som Zoltovy a pokračoval v boji s obrovskou vervou. Barzûl knurlar! Zreval som na ľudí.
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
Lyall
Nikto
avatar

Počet príspevkov : 42

OdoslaťPredmet: Re: Prolog: Rozžeravená oceľ   St 26 október 2011, 22:06

Zoltanor

Letící předměty jsem vybklokoval pomocí svého kladiva, když jsem ho prostě zatočil. Tlak mě však lehce shodil, co nejrychleji jsem vstal a jen přikývl hlavou jako odpověď na Gáldhiemovu otázku. "Ilf carnz orodüm! Akh sartos oen dûrgrimst!!" Zvolal jsem ve svém rodném jazyce a okamžitě reagoval na všechny generálovi rozkazy. První lidští pěšáci si šli jako ovečky pro smrt.. Viděl jsem, jak můj bratranec bojuje a rozhodl jsem se mu okamžitě pomoct. Jezdce, kterého sundal dolů z koně jsem lehce dorazil.. "První mrtev!" Zvolal jsem hlasitě a čekal na svého soupeře, byl to další bídný člověk na lodi. Sevřel jsem pevně své kladivo a čekal na správný okamžik, jelikož měl meč a štít, nikoliv nic dlouhého, byla to pro mě prakticky hračka. V momentě, kdy už byl kousek u mě jsem se lehce rozmáchla kladivem ho udeřil do oblasti žeber, kůň ujížděl dál bez svého pána. Ležícího člověka na zemi jsem už pouze dorazil jednou ránou do hlavy, aby zbytečně netrpěl v bolestech a nemohl o ničem přemýšlet či ještě něco ze svých posledních sil provést.

*Ilf carnz orodüm = Tohle je můj osud.
* Akh sartos oen dûrgrimst = Za rodinu a klan/rasu.
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
Horox
Kráľ
avatar

Počet príspevkov : 1197
Vek : 24

OdoslaťPredmet: Re: Prolog: Rozžeravená oceľ   St 26 október 2011, 22:35

Trpasličí vojaci v pevnosti tlačili dopredu, smerom von z pevnosti a ľudskí vojaci tlačili dopredu, ale smerom do pevnosti. Uprostred tejto tlačenice, tam kde sa stretávali obe armády, bol skutočný chaos. Neustále sa ozývali nechutné zvuky, zvuky rozseknutého mäsa, rôzne výkriky bolesti, teda od ľudí, lebo trpaslíci boli proti tomu posilnení. Mimo to zvuky krčiaceho sa brnenia, rinčiace meče - všetko, čo by mala pravá bitka obsahovať. Trpaslíkov bolo omnoho menej, ale v takejto zúženine bol vždy rovnaký počet vojakov a tak rozhodovala kvalita vojakov, a nie počet. Na trpaslíkov však dopadalo množstvo šípov a tak niektorí zomreli, a ani pri tom nezabili jediného človeka. Navyše na hrad stále strieľali balisty a katapulty. Zatiaľ to pre trpaslíkov vyzeralo veľmi chabo...
Veľgenerál zabíjal nepriateľov, jedného po druhom, aj s vojakmi po jeho boku.

Nikto si však nevšimol, že na bočné hradby vyliezlo potajme niekoľko ľudských bojovníkov. Chceli prekvapivo zaútočiť zozadu a vytvoriť chaos v radách obrancov. Tí boli príliš zameraní na hlavný útok...

_______________________________________________
''Ich tvrdohlavosť a nenapraviteľnosť tvárou v tvár skaze je obdivuhodná, ale v konečnom dôsledku hlúpa.''
- generál Delwan Gammter na adresu valeánov bojujúcich o zachovanie ich výsadného spoločenského postavenia aj napriek tomu, že časy dračie skončili a započali časy temné
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
Black
Nikto
avatar

Počet príspevkov : 47
Vek : 22
Charakter : Gáldhiem - Trapslík

OdoslaťPredmet: Re: Prolog: Rozžeravená oceľ   St 26 október 2011, 22:54

Gáldhiem

Pobíjal som nepriateľou ako som najlepšie vedel ale v štíte som už mal plno šípov a všade bol chaos, ani som poriadne nevedel kde som. Kývol som bratovy a zakričal na neho Etzil nithgech! Poď ! ukázal som smerom dozadu a postupne sme ustupovaly. Generál hrdinsky vpredu pobíjal ľudí hlava-nehlava. Ocitly sme sa vedľa hradby kde som chcel trocha odýchnuť. V tom som si všimol postavy ktoré liezly po hradbách a keďže som sa opieral o múr mal som ich rovno pred očami. Zašepkal som Zoltanovy Aha a ukázal na nich prstom.
Rozbehol som sa k lukostrelcom a zreval na nich Tam ! Strieľajte ! Pričom som prstom ukazoval na postavy lezúce po hradbách. Čakal som či ich dostanú a bol som pripravený sa knim rozbehnúť.

* Etzil nithgech! - Stoj !
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
Lyall
Nikto
avatar

Počet príspevkov : 42

OdoslaťPredmet: Re: Prolog: Rozžeravená oceľ   St 26 október 2011, 23:02

Zoltanor

Další lidská hlava padla k zemi pomoci mého kladiva.. "Jak jednoduchý.. Jsou to fakt jen blbý ovečky.." Řekl jsem si pro sebe a na těle už měl menší odřeniny, v tom mě najednou Gáldhiem odtáhl dál od bitvy, nejspíše si chtěl o něčem popovídat, no nestihl to ani doříct a to díky lidem, co se náš snažili obelstít pomocí nějaké jejich další strategie. Nicméně jim to nevyšlo, jelikož je bratranec menším nedopatřením spatřil.. "Jdi za lučišníkama a zavel jim, ať je zabijí.. Já se zatím jdu vypořádat ještě s nějakou tou špínou.." Dokončil jsem svůj proslov k němu a hned na to si pomyslel "Měl bych to začít počítat.." To už mi do rány přišel další pěšáček.
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
Horox
Kráľ
avatar

Počet príspevkov : 1197
Vek : 24

OdoslaťPredmet: Re: Prolog: Rozžeravená oceľ   St 26 október 2011, 23:09

Síce nečakali, že si ich niekto všimne, ale napriek tomu aj tak boli pripravení - keď po nich lučistníci vystrelili, stihli sa ukryť za cimburie a štíty. Tí vojaci neboli obyčajní, teda dalo sa povedať, že vyzerali pomerne elitne. Na chrbátoch mali kuše, tulec šípov, brnenie mali pomerne ľahké a ohybné, aby mohli lepšie liezť, ale za to veľmi pevné a tvrdé. Mali hneď niekoľko zbraní - dlhé dýky, zahnuté meče a na chrbátoch vedľa kuše ešte jednu hádzaciu kopiju. Bol zázrak ako s týmto všetkým vyliezli po hradbách za tak krátky čas - oni to však dokázali. Očividne to neboli len radoví vojaci, ale jedni z najlepších. Veľgenerál si všimol aktivity mimo hlavného boja. Zoltanor a Gáldhiem pozerali inde... prečo nebojovali?!
Až potom si všimol, kam to pozerajú. Na hradbách boli Gazskí žoldnieri.
Ach, nie zase títo! zakričal generál a rozbehol sa za tými dvoma.
Na nich nebudú fungovať len obyčajné šípi - o nich sa musíme postarať v boji, tvárou v tvár! zahučal a rozbehol sa na hradby, bojovať proti žoldnierom. Očividne sa ich obával. Povolal si aj niekoľko bojovníkov na pomoc.
Po minúte boja nepadol ani jeden žoldnier, naopak padli dvaja trpaslíci. Boli veľmi nebezpeční a v boji skúsení, títo platení zabijaci. Jednoducho elita.

_______________________________________________
''Ich tvrdohlavosť a nenapraviteľnosť tvárou v tvár skaze je obdivuhodná, ale v konečnom dôsledku hlúpa.''
- generál Delwan Gammter na adresu valeánov bojujúcich o zachovanie ich výsadného spoločenského postavenia aj napriek tomu, že časy dračie skončili a započali časy temné
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
Sponsored content




OdoslaťPredmet: Re: Prolog: Rozžeravená oceľ   

Návrat hore Goto down
 
Prolog: Rozžeravená oceľ
Zobraziť predchádzajúcu tému Zobraziť nasledujúcu tému Návrat hore 
Strana 3 z 7Choď na stránku : Previous  1, 2, 3, 4, 5, 6, 7  Next

Povolenie tohoto fóra:Nemôžete odpovedať na témy v tomto fóre.
Deritrea :: Ostatné :: História :: História hry-
Prejdi na: