DomovFAQHľadaťZoznam užívateľovUžívateľské skupinyRegistráciaPrihlásenie
Vítej, cizinče! Copak tě přivádí do těchto končin? Zabloudil jsi? Nebo se chceš stát součástí tohoto velkolepého dobrodružství? Třeba to není náhoda, že jsi se dostal právě na tohle místo. Co když to budeš právě ty, kdo změní chod dějin našeho světa? Je to jen na tobě!

Share | 
 

 SV|99.ST.|10000

Zobraziť predchádzajúcu tému Zobraziť nasledujúcu tému Goto down 
Choď na stránku : Previous  1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9  Next
AutorSpráva
Redečko
Kráľ
avatar

Počet príspevkov : 303
Vek : 25
Charakter : Kalleb Lotharion

OdoslaťPredmet: Re: SV|99.ST.|10000   Št 17 január 2013, 00:12

Kalleb

Byli zachráněni! Dobře, to asi není nejvhodnější výraz, ale zatím dýchali a to bylo to hlavní. Z Kallebovy ruky stékala krev, která pod ním vytvářela celkem velkou kalužinu. "Jsme váleční zajatci! Měli by jste se postarat o naše muže!" vykřikl Mes, který byl ještě schopný mluvit. Ragan byl v bezvědomí, Kalleb do něj pomalu také upadal. Poslední myšlenka, která se Kallebovi prohnala hlavou před tím, než upadl do bezvědomí, byl Kellan Taurin s šípem v obličeji. Nic si momentálně nepřál víc, než jeho mrtvolu u svých nohou. Za všechno vinil jej. Zatmělo se mu před očima.

_______________________________________________
Kallebův inventář:
 

Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
Horox
Kráľ
avatar

Počet príspevkov : 1197
Vek : 24

OdoslaťPredmet: Re: SV|99.ST.|10000   Št 17 január 2013, 00:29

Strážnici vyzerali rozospato. Sedeli na studenej zemi opretí o stenu a driemali. Akonáhle na nich skríkol Hedrór, vyskočili minimálne meter do vzduchu a okamžite boli na nohách. Nezrozumiteľne mrmlali desiatky ospravedlnení a tvárili sa previnilo. Musela ich premôcť únava! Pred dlhým obliehaním sa ale vždy treba poriadne vyspať predsa. Prešli ste do kasární kde už netrpezlivo stál veliteľ. Mal preložené ruky a nohou klepal po kamennej dlážke. Očakával novinky a správy. Akonáhle sa mu na očiach objavili ľudia, na jeho tvári sa vystriedalo niekoľko výrazov - prekvapenie, nechápavosť, hnev, nenávisť, zvedavosť.
Hlásenie desiatnik Hedrór! Zamračene vyriekol a spýtavo ukázal na ľudí ktorých ste priniesli.
Požadujem okamžité vysvetlenie.
Jeho prejav však bol prerušený hlasitým zvukom. Znel rovnako ako predtým. No tentoraz nešiel z podzemia, ale z vonka, z námestia a hradieb. Nad vami ste začuli zhon, výkriky a kričanie rozkazov. Zo stropu kasární sa zniesla tona prachu. Nasledovalo druhé buchnutie. Kasárne sa tentoraz zatriasli. Vojaci zastavili svoju činnosť a zvedavo pozerali na chvejúci sa strop.
Tretie buchnutie. Tento úder musel prísť rovno niekde nad kasárne, lebo sa otriasali v základoch. Niekoľko trpaslíkov nemotorne popadalo na nohy a v strope sa objavila menšia prasklina.
Pri dračích fúzoch, čo to má znamenať?! Zareval veliteľ a pokynul niekoľkým vojakom aby išli obzrieť situáciu. Východ von nebol ďaleko, takže sa s novinkami vrátili pomerne rýchlo.
Je to tam úplný zmätok.... ľudia používajú delostrelecké katapulty, no ich munícia nie sú kamene alebo niečo podobné. Strieľajú niečo čo po dopade vybuchuje! A zdá sa že tých katapultov majú desi...
Kasárňami otriasol výbuch a na zem popadali všetky poličky, stoličky a stoly. Trpaslíci tiež zleteli na zem. Veliteľ sa na nohách udržal len tak tak.
Potrebujem ísť tam hore! Stále chcem to hlásenie, ale rýchlo!

_______________________________________________
''Ich tvrdohlavosť a nenapraviteľnosť tvárou v tvár skaze je obdivuhodná, ale v konečnom dôsledku hlúpa.''
- generál Delwan Gammter na adresu valeánov bojujúcich o zachovanie ich výsadného spoločenského postavenia aj napriek tomu, že časy dračie skončili a započali časy temné
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
dw
Nikto
avatar

Počet príspevkov : 24

OdoslaťPredmet: Re: SV|99.ST.|10000   Št 17 január 2013, 13:35

Očko

Byl jsem zpacifikován hordou trpaslíků. Dalo se očekávat, že ke svým zajatcům nebudou nejmilejší zvláště potom, co tolik jejich přátel padlo na bitevní poli. Sám Eduard jich zabil spoustu, vlastně při pohledu na jednoho z trpaslíků se mu vybavila jedna akce, kterou nedávno vedl. Při východu slunce měli tehdy zelené pláště přepadnou ležení trpaslíků, což se samozřejmě povedlo na výbornou, jelikož trpaslíci unaveni po třech dlouhých dnech bojů byli naprosto bez energie. Všechny je tehdy pozabíjeli do jednoho, spousta jich zemřela ve spánku s podřezanými hrdly. Teď byla situace úplně opačná, byla šance, že trpaslíci teď zpanikaří a zajatce tady zabijí a utečou bránit hradby.
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
Gureas
Sedliak
avatar

Počet príspevkov : 87
Vek : 21
Charakter : Dagonith syn Hurthonův, Zorgar z Garsternu

OdoslaťPredmet: Re: SV|99.ST.|10000   Št 17 január 2013, 22:47

Hedrór

Vojáci se vzpamatovali. Byli ospalí, to se muselo nechat, ale aby zaspali poplach? To se jen tak nevidělo. „Ještě jednou Vás takhle přistichnu při poplachu, tak si mně nepřejte. A ted´se mi kliďte z očí bando jedna!“ Křikl za nimi Hedrór v trpasličině a odplivl si dosti nevybíravým způsobem k hloučku lidských zajatců. Nenáviděl je. Nenáviděl je ze všeho. Kolik přátel a známých mu padlo v bitvách. Jak se měl vlatsně jeho otec? Žil ještě, už o něm dlouho neslyšel. Jestli pak jej ještě někdy uvidím? Pomyslel si a zahleděl se kamsi do prázdna, pak se však nadechl a stále s tou nenávistí a zlobotou v hlase pravil. „Vemte ty tři a jdeme za mnou.“ A rychlými svižnými kroky se rozešel ke kapitánovi, který je už jistě očekával. A taky že ano.
Kapitán stál v kasárnách a vypadal netrpělivě. „Kapitáne!“ Pozdravil nahlas Hedrór nadřízeného a udeřil se pěstí do hrudi až se zvuk kovu ozval msítností. Pak sklonil hlavu, odmlčel se a vyčkal kapitánových slov, která se na něj vzápětí snesla. Už už otevíral ústa když tu. Ozvalo se zadunění.

A pak další, a další! Čůrek prachu a pak celá kopa se snesla na všechny v místnosti. Hedrór si odkašlal. „Myslím že by jste měl vědět že stejnou věc použili ti lidé dole. Dostali se do jednoho z opuštěných skladišť v okruhu padesátého patra a v jednom koridoru odstřelili dveře. Sklepy jsou tam zamořené nekromantulemi, které jsme zastavili a dveře odtamtud označil isvící a zapečetily. Tyhle co přežili jsme vzali sebou. Myslím že by nám mohli poskytnout cené indicie. Pokud ne, milerád se zhostím jejich popravy.“ Vychrlil Hedrór krátké hlášení, přičemž stál. Alespoň do té doby než se opět ocitl skoro na zemi. Pak se rychle postavil a zakřičel. „Svažte ty lidi a šoupněte je někam za dveře. Musíme ubránit město. Kapitáne, rozkazy?“
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
Horox
Kráľ
avatar

Počet príspevkov : 1197
Vek : 24

OdoslaťPredmet: Re: SV|99.ST.|10000   Št 17 január 2013, 23:18

Pokračujte v ostreľovaní. Prikázal generál Taurin veliteľovi delostrelcov. Táto operácia bola kritická, preto nad ňou prebral osobné velenie. Jeho plán bol dokonale premyslený. Ako poradcovia mu slúžili traja nižší velitelia jednotlivých vojenských oddielov. Práve teraz sa všetci usmievali od ucha k uchu, zatiaľ čo trpaslíci v Urnore zmätkovali a nevedeli čo robiť. Kellanovi ich dokonca prišlo trocha ľúto. Chudáci nemali ani najmenšiu šancu proti novému typu delostrelectva. Nikdy proti nemu nebojovali, nikdy predtým ho nevideli, nemohli vedieť čo robiť. Kellan túto situáciu plánoval využiť na maximum. Jeden z kapitánov sa otočil ku generálovi a vyslovil mu starosti.
Generál, ste si istý že toto naše ostreľovanie využije vaša podzemná jednotka? Je pravda, že v takomto zmätku ich nemajú šancu začuť a nemal by im problém zakradnúť sa dovnútra, položiť bombu a uniknúť.
O nič sa neboj, môj milý Tranweer. Zanedlho sem génius Klaen s ostatnými prídu a my len odtiaľto uvidíme ten obrovský výbuch uprostred Urnore. Bude to krása. Potľapkal ho Kellan sebaisto a ďalej pozoroval ostreľovanie.

__________________


Generál, nezostáva nič iné. Budeme to musieť urobiť. Nemáme čo stratiť! Povedal zavalitý trpaslík smerom k hlavnému generálovi spojených trpasličích armád, ktorým bol Kargan Statný rodu Rhogar. Ten si žmolil svoju hustú bradu v prstoch a neisto sa obzrel po obrovských sochách predkov, lemujúcich kráľovskú halu. Títo ľudia chceli zničiť všetko, všetko čo vybudovali slávne generácie trpaslíkov, jeho predkov. Ten risk stál za to. Urnore bola nedobytná, ale časy sa menia. Nové technológie a čas porazia všetko, aj to čo je dlho neporaziteľné. Kargan následne prikývol a velitelia sa pobrali preč. Bolo rozhodnuté. A to čo sa stane, následky... tie preberie len on. Nech sú akékoľvek.

__________________


Ostreľovanie pokračovalo. Trpaslíci skutočne nemali proti tomuto obranu. Boli jednoducho bezradní. Ale to sa malo onedlho zmeniť. Hedrór si musel na rozkazy počkať, lebo kapitán šiel najprv obzrieť situáciu osobne. Po chvíli vošiel do kasární a nervózne krútil hlavou.
Máme zostať v úkrytoch. Podľa všetkého ich bombardovanie onedlho ustane. Nemôžu mať tých sračiek nekonečno! Prikázal a sadol na najbližšiu stoličku.
Ak chcete nejaké informácie, aspoň ich preberte! Zavolajte medika. Potom ich budeme môcť popraviť. Alebo zavrieť, neviem... záleží od generála. Tých dvoch ošetrite a vypočujte ich.

_______________________________________________
''Ich tvrdohlavosť a nenapraviteľnosť tvárou v tvár skaze je obdivuhodná, ale v konečnom dôsledku hlúpa.''
- generál Delwan Gammter na adresu valeánov bojujúcich o zachovanie ich výsadného spoločenského postavenia aj napriek tomu, že časy dračie skončili a započali časy temné
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
Gureas
Sedliak
avatar

Počet príspevkov : 87
Vek : 21
Charakter : Dagonith syn Hurthonův, Zorgar z Garsternu

OdoslaťPredmet: Re: SV|99.ST.|10000   Št 17 január 2013, 23:43

Hedrórovi nezbývalo nic víc než kývout za odcházejícím kapitánem. „Všichni zůstanou kde jsou. Počkáme na kapitána, a zůstaňte pryč od všech svícnů a lustrů a dalších věcí.“ Řekli již jakoby na okraj. Poté nervózně přešel místnost až ke třem zajatcům, kteří ještě zůstávali na nohou. Nespokojeně a opravdu nepěkně si je všechny prohlédl. Zelený plášť? Otrhaná a krví zašpiněná látka upoutala trpaslíkovu pozornost. Velmi opatrně obešel toho člověka a odfrkl si, utřel si hřbetem ruky knír a se stále zamračeným obličejem se vzdálil. Sračky... Pomyslel si. Nechat se zajmout. Jak ubohé. Přičemž když se země znovu otřásla, opřel se o zeď rukou aby ustal zemětřas a křikl. „Teď jste v prdeli co?“ Pronesl na účet lidí ve svém rodném jazyce a zle se usmál, načež přešel místnost napříč a zeptal se. „Už jde kapitán?“

Řekl to právě ve chvíli kdy kapitán přišel dovnitř. Nevypadalo to že je z toho nějak moudrý, ale stejně. „To tu máme jen tak sedět na zadcích? Proč nepoužijů balisty?“ Otázka však byla mířena spíše pro sbe. Kývl kapitánovi a křikl. „Rozkaz pane! Slyšeli jste všichni! Zavolejte felčara a tyhle tři zavřete. Musíme jim otevřít zobáky.“ Sám prošel chodbou přičemž nevybíravě žduchl do jednoho ze zajatců a prošel až doazdu kde leželi ti dva. Jeden z nich nejspíše v bezvědomí, druhý s ohromnou strátou krve. „Berte je sem a odveďte je dolů k celám. Tam je felčar vykurýruje.“ Přičemž se kriticky podíval na toho jednoho a řekl. „Toho jsme mohli nechat dole, stejně tu chcípne na krev.“ A sklonil se aby si blíže prohlédl zranění, která bojovník utržil dole s pavouky. Hlavně rány na rukou které byly nepěkně otevřené. Musel ztratit mnoho krve. A pak se podíval na Kalleba.

Špinavýma rukama mu zajel do vlasů a zvedl mu hlavu aby se mohl člověku podívat do obličeje. Právě ve chvíli kdy sem napochodovali dva trpaslíci a pomohli těm čtyřem odtáhnout ty dvě mátohy dolů. Stejně jako zbytek.
Cely byly zatuchlé a temné, neprosvítalo tu žádné světlo krom loučí, zase tu bylo relativně sucho. Vězně zavřeli do jedné z cel, kde je nechali všechny tři. Felčar se mezitím podíval na jednoho a poté na druhého. „Hlavně na ně neplýtvejte protijedem, alespoň ne an tohohle. Nemyslím si že ho při vší úctě vzkřísíte a stejně je čeká smrt.“ Řekl kriticky a strhl ze stola obvazy, které jen letmo polil alkoholem a pak je přiložil Kallebovi k ráně a prudce začal obvazovat.


Naposledy upravil Gureas dňa Pi 18 január 2013, 08:22, celkom upravené 1 krát.
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
Redečko
Kráľ
avatar

Počet príspevkov : 303
Vek : 25
Charakter : Kalleb Lotharion

OdoslaťPredmet: Re: SV|99.ST.|10000   Pi 18 január 2013, 00:00

Kalleb

Možná, že by Kallebovi bylo líp, kdyby se už neprobral a prostě v Urnore zemřel. Nicméně, trpasličí pevnost byla celá podivně zatuchlá a když se to spojilo s tím hnusem, který trpaslíci lili do rány na ruce, tak ho to prostě probralo. Otevřel oči a prudce sebou škubl, trpaslíci ho ale drželi pevnýma rukama, takže se moc nemohl hnout. Jeden z trpaslíků Kallebovi obvazoval ránu na ruce, proti čemuž rozhodně nebyl, ale stejně se mu moc nelíbilo, že na něj sahá těma špinavýma zarostlýma prackama.
"Kallebe?" ozval se Mes, který byl o pár metrů vepředu, "Kallebe, jsi v pořádku?" zeptal se na stav svého přítele, který jen vydal souhlasný zvuk. Kalleb neměl moc času na vybavování se s Mesem, pořád totiž ještě nebyl tak nějak úplně ok, navíc veškerou svojí pozornost upínal ke zraněnému Raganovi a nejspíš si začal uvědomovat, že je na čase smířit se s faktem, že jeho zrzavý přítel by se z pevnosti nemusel dostat živ a zdráv. Ještě pár chvil věnoval vzpamatovávání se a nakonec sáhl volnou rukou pod brnění. Využil toho, že nebyl na rozdíl od ostatních spoutaný. Zpod brnění vytáhl malou podivnou věc, kterou zvedl do vzduchu, kam trpaslíci nedosáhli, "zajímá vás, jak jsme se dostali do Urnore? Jistě jste museli slyšel hlasité rány. Ano to jsme byli my a využili jsme tady tyhle ty třaskavé věci! Hněte se a všechny nás zabiju!" zakřičel tak nahlas jak mu to jeho stáhnuté hrdlo dovolilo, a pokud mohl, udělal dva kroky dál od trpaslíků. "Kolik let už bojujete, co? Chcete tady umřít? Já ne a věřím, že vy taky ne, máte doma rodinu? Děti? Manželku? Myslete na ně. Nechte nás odejít," ono to vypadalo, že Kalleb je vážně ochotný hodit bombu na zem a všechny na místě zabít. Aspoň by věděl, že sebou vzal nějaké trpaslíky. Navíc by možná udělal pěknou díru ve zdi, která by určitě pevnosti neprospěla.

_______________________________________________
Kallebův inventář:
 

Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
Gureas
Sedliak
avatar

Počet príspevkov : 87
Vek : 21
Charakter : Dagonith syn Hurthonův, Zorgar z Garsternu

OdoslaťPredmet: Re: SV|99.ST.|10000   Pi 18 január 2013, 00:34

Hedrór

Hedrór polil ještě obvazy jednou přičemž nalil trochu alkoholu i do rány. Defacto to nebyla žádná desinfekce ale tuctová trpasličí pálenka. Byla dost silná na to aby stáhla ránu a posloužila jako desinfekce. Pořádně stáhl obvazy a začal dělat uzly když si všiml že se ten člověk probral. „Tak toho bychom měli.“ Řekl a poplácal chlapa po tvářích načež křikl k felčarovi. „Tenhle už je jako rybička.“ Načež vstal a utřel si své špinavé ruce do jednoho z hadrů jenž ležel na stole. Štípaly jej. Drobné oděrky teď nesnesitelně pálely, ale dalo se to přežít. Hedrór se usmál a otočil se aby se sám napil trochy pálenky a hluboce si říhnul, když se napil. Pak si odkašlal a znovu se vrátil k tomu chlapovi.

Který si usmyslel že bude tvrdohlavý. Hedrór neměl rád tvrdohlavé lidi. Špatně se jim tříštila lebka a kladivo se mohlo zohnout. Hedrór si v mžiku uvědomil že je cosi špatně. No jasně, pouta. Nikdo mu nedal pouta, ani jej nesvázal jako podsvinče. „U všech předků, si ze mně děláte srandu!“ Zařval, když byl člověk nanohou, naštěstí však nemusel muže honit a zabíjet. On se prostě zastavil a umanul si že je vyhodí do povětří.

Hedrórovi vřela krev v žilách. Nenáviděl yhle situace, pomalu odechoval a snažil se zachovat klid. Alespoň pro tentokrát. Bylo však jisté že to v něm přímo bublá. Cukal mu koutek a pohled jakým se díval na Kalleba byl všeříkající. Placatku se zdobenou svastikou držel v ruce tak pevně až mu zbělaly klouby a vypadalo jako by měla tomu člověku proletět hlavou. Najednou spustil lámanou lidštinou. „Tak ty si myslíš, že nám můžeš vyhrožovat?! Nikdo z nás tu není proto, aby zemřel. To vy...“ A přešel plynule z lidštiny do trpasličiny, přičemž stal na místě a už skoro řval jak se mu vztek dral hrdlem ven a tvrdá slova aostré hrany jeho jazyka narážely do žalářních zdí. „jste sem přišli! Drancovat a plenit! Srovnat naše města se zemí. Vyvrátit naše rody! jen z vaší závisti? Nejste nic než sračky, jen červi jenž prahnou po NAŠEM bohatství!“ Přičemž byl v obličeji celý rudý a ústa mu neartikulovatelně měnila tvar jak je otvíral a zavíral. Těžko říct jak na to mohl ten chlápek zareagovat.
On přišel díky válce o vše, nebyl to lehký život a i když jej bavil, nedokázal přijít na to co lidi vedlo k jejich ohavným činům. S každou prohranou bitvou přestával věřit na vítězství, ztácet smysl a naději a pak tu hnít! A nakonec si sem příjde nějaký člověk... Hedrór polkl a něco nesrozumitelně zamrmlal, jak potlačoval vztek a slzy jenž se draly na jeho povrch. Pustil placatku až se s řinčením zřítila na kamenou podlahu.
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
Redečko
Kráľ
avatar

Počet príspevkov : 303
Vek : 25
Charakter : Kalleb Lotharion

OdoslaťPredmet: Re: SV|99.ST.|10000   Pi 18 január 2013, 00:44

Kalleb

Rozuměl jen část toho, co trpaslík říkal, takže zcela nepochopil význam jeho projevu. Navíc byl pořád docela mimo, takže nad tím, co v příštích několika sekundách udělá, musel hodně přemýšlet. Nakonec udělal několik pomalých kroků směrem k Očkovi, Klaenovi a Mesovi, "říkal jsem vám, že se to bude hodit," prohodil směrem ke Klaenovi. Znovu se zahleděl na skupinu trpaslíků. "Nejsme tady zcela dobrovolně, měli jsme jen zajistit tajný vstup do pevnosti, ne se v ní zamknout. Možná, že vám to nedochází, ale my chceme umřít asi tak stejně jako vy. A za všechno může náš stupidní generál a přísahám všem bohům, že pokud se odtud dostanu," ukázal na svojí pravou nohu, "tak mu tuhle nohu narvu do té jeho povýšenecké prdele!"

_______________________________________________
Kallebův inventář:
 

Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
Horox
Kráľ
avatar

Počet príspevkov : 1197
Vek : 24

OdoslaťPredmet: Re: SV|99.ST.|10000   Pi 18 január 2013, 01:08

Kellan Taurin stál pri jednom z obrovských trebuchetov. Inžinieri ho až doteraz rozkladali. Vypálil po Urnore niekoľko skúšobných bômb a potom ho hlavný technik schválil. Tento trebuchet mal trpaslíkom poslať špeciálny darček od ľudí. Generál už celkom zabudol ako ho Klaen nazval, lebo tie jeho mená boli podivné. Kellan sa preto rozhodol pre jednoduché meno - Víťazstvo. Lebo to im táto obrovská výbušnina mala doniesť. Klaen ju opísal ako pevnosť-ničiacu pohromu. Jeho slová sa ukázali ako pravdivé ked ju kráľ istého kráľovstva v Isenii dovolil vyskúšať na jednom zrebelovanom šľachticovi. Jeho hrad sa rozpadol ako kôpka kariet a zostala z neho len dymiaca ruina. Bola síce pravda že Urnore je asi tak 100x väčšia ako ten hrad, ale aj táto bomba bola o dosť väčšia. Ak Klaen znova hovoril pravdu, Víťazstvo by malo zboriť hradby a celú obranu trpaslíkov bez problémov. Rovnako by mala zo sebou vziať aj tisíce obrancov. Do jej vrhnutia na Urnore zostával len krátky čas.

________________


Je to dobrý nápad? Nechcem zomrieť už dnes. Neisto sa spýtal jeden z vojakov, ktorí išli vypustiť finálnu obranu Urnore. Za nimi kráčal vo svojom konvoji samotný generál.
Musíme to urobiť, generál nám to nakázal. A ak to zachráni Urnore a nás všetkých, budiž. Odvetil mu veterán potichu. Trpaslíci sa pustili do otvárania dverí. Celý tento proces vyžadoval asi 5 kľúčov ktoré vlastnili najvyšší velitelia trpaslíkov, a predovšetkým králi. Dverí bolo niekoľko, rôznych mechanizmov tiež niekoľko. Zdalo sa to nekonečné, no napokon sa otvorili aj posledné dvere a pred trpaslíkmi sa objavila obrovská sála. V jej strede to bolo. Trpaslíci sa neodvážili ísť ďalej. Generál istým a ráznym krokom vošiel do miestnosti a mieril do jej stredu.
Wyrm! Taṅkam! Nīṅkaḷ eṅkaḷukku utava vēṇṭum! Vyslovil generál rozhodným hlasom.
Drak ležiaci na zemi sa z nej lenivo zdvihol a znechutene pozeral na drobného trpaslíka pred ním. Na jeho slová nereagoval. Iba sa otočil a vyletel z miestnosti obrovským východom čo bola vlastne chýbajúca zadná stena.

________________

Generál? Generál! Je to... drak? Ukazoval veliteľ niekam nad Urnore. Pri jeho najvyššej veži sa objavilo čosti lietajúce. A obrovské.
Blbosť, môj mi... dofrasa! Pri všetkých Bohoch, Erasovi, Isenovi! V Urnore... v Urnore.. je.. ako to? Prečo sme o tomto nevedeli? Nechápal generál. Vojaci po ňom kričali rozkazy, no on iba udivene stál na mieste a nedokázal vydať ani jeden rozkaz.
Oni na nás posielajú draka.

_______________________________________________
''Ich tvrdohlavosť a nenapraviteľnosť tvárou v tvár skaze je obdivuhodná, ale v konečnom dôsledku hlúpa.''
- generál Delwan Gammter na adresu valeánov bojujúcich o zachovanie ich výsadného spoločenského postavenia aj napriek tomu, že časy dračie skončili a započali časy temné
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
Sponsored content




OdoslaťPredmet: Re: SV|99.ST.|10000   

Návrat hore Goto down
 
SV|99.ST.|10000
Zobraziť predchádzajúcu tému Zobraziť nasledujúcu tému Návrat hore 
Strana 6 z 9Choď na stránku : Previous  1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9  Next

Povolenie tohoto fóra:Nemôžete odpovedať na témy v tomto fóre.
Deritrea :: Ostatné :: História :: História hry-
Prejdi na: